A jaký je postup? Čerstvě pražená kávová zrna se bez chemických příměsí semelou na hrubé částečky, které se louhují v horké vodě pod vysokým tlakem. Vznikne tak hustý koncentrát – ten se suší dvěma odlišnými metodami – sprejováním nebo vymražováním.

Při sprejování, což je i častější způsob výroby rozpustné kávy, probíhá ve velké nádobě, tzv. věži. Do její horní části je přiváděn kávový koncentrát, který je rozprašován směrem dolů v drobných kapičkách. Naopak ze spodní části věže je směrem vzhůru proti těmto kapkám kávy vháněn horký vzduch. Tím dochází k odpařování vody (usušení kávy). Pára je odváděna ven z rozprašovací věže. Ve spodní části věže se pak hromadí instantní káva.

Při užití druhé metody – vymražování – se kávový extrakt nalije do velkých plochých nádob o rozměru 3 x 5 m. V nich se nechá zmrazit při teplotě -40 °C a poté se rozdrtí na jemné destičky, které se pak vhazují do vakuové komory, kde dochází při teplotách od -40 °C do 0 k sublimaci – tedy odpařování vody. Díky tomuto procesu se vlastnosti kávy uchovají ve vysoké kvalitě a káva získává vynikajících chuťové a aromatické vlastnosti.

Instantní káva má většinou slabší vůni – díky všemu, čím si prošla, přichází ve většině případů o svoji kávovou vůni. Proto jej musí často při výrobě aromatizovat. Pozor také na pajcování instantních káv – aby se ušetřilo, přimíchávají někteří výrobci do svých instantních káv i další příměsi – můžeme se tak setkat s cikorkou, nejrůznějšími obilninami nebo třeba i s fíkovým práškem. Této kávě se vyhnete, pokud budete hledat na obalu označení, že se jedná o směsi kávového a kávovinového extraktu. Instantní káva má obecně méně kofeinu, než ta klasicky připravená – podle výzkumů je podíl kofeinu v instantní kávě až 6x menší. Menší je i podíl antioxidantů.